Prvé známé pokusy o divadelní činnost v Sázavě spadají do druhé poloviny 19. století, kdy tu krátce působil ranhojič a lékař Dr. Jindřich Pokorný. Dalším pokračovatelem byl jeho nástupce MUDr. M. Semerád, který přišel do Sázavy někdy v roce 1872. Podle kronikáře Stanislava Kuny, který byl mezi zakládajícími divadelníky, se však začátek nové ochotnické činnosti v Sázavě jednoznačně klade až do roku 1897, ve kterém vznikl Ochotnický kroužek pod vedením ing. Antonína Mladějovského, který v Sázavě řídil stavbu železnice.
Teprve však v roce 1901 se divadelní skupina rozrostla natolik, že mohla uvést tři hry, a protože se jednalo již o poměrně dobře organizovaný spolek se stálými členy a s určitou dramaturgickou představou, datují badatelé zabývající se historií souboru rok 1901, jako rok vzniku divadelního souboru v Sázavě. Spolek si dal jméno Sázavan. Hrávalo se v hostinci U Nováčků.
Po založení Sokola v roce 1910 se pořádala představení ve prospěch nové sokolovny, kde bylo počítáno i s jevištěm pro divadlo. Soubor vedl Vladimír Dolejší, kterému vypomáhal Dr. Musil z Chocerad. Sehráli řadu typicky českých her s hostováním známých herců Otomara Korbeláře a Gustava Nezvala.
Po okupaci se mladí divadelníci sdružili okolo režiséra Františka Církvy a působili nejprve v sále U labutě a později v sokolovně. V roce 1959 byl postaven kulturní dům a k jeho slavnostnímu otevření nastudovali sázavští divadelníci Strakonického dudáka. Od roku 1977 pracoval soubor pod vedením profesionálního režiséra Čestmíra Kováře, který měl zásluhu na mimořádné kvalitě a úspěšnosti souboru.
V roce 1982 se odpoutala skupina mladších divadelníků, která se zaměřila spíše na hudební komedie, a v roce 1989 s úspěchem předvedla i vlastní autorskou hru Zdeňka Bubníka a Pavla Žermličky Husitský mariáš. Tato skupina se přejmenovala na Divadelní soubor Jiřího Voskovce a z její iniciativy vznikla v Sázavě v roce 2000 soutěžní přehlídka amatérských hudebních divadel Voskovcova Sázava.
Milan Štědra
